NEWTON MEDIA MONITORING

NEWTON MEDIA MONITORING

Plné znění zprávy

Prokletá dálnice
18.6.2007 Literární noviny str. 01 Titulní strana
OLDŘICH JANEBA
Projekt dálnice D3 má své kořeny v protektorátní minulosti této země. Již několikrát byl pohřben, avšak nyní se opět jeho stín vznáší nad jednou z nejkrásnějších částí Čech. Zastupitelé Středočeského kraje odhlasovali na svém posledním loňském zasedání konečnou verzi vyššího územního celku. Měli velice na spěch, neboť nový stavební zákon by patrně odhalil procesní chyby a schvalování by se muselo vrátit opět na začátek. To si samozřejmě zastupitelé nepřáli. Radovat by se však neměli předčasně. Ekologický právní servis hodlá územní plán Středočeského kraje během příštích měsíců právně napadnout. Jisté však je, že společně s novým plánem přibyla i červená čára spojující Jesenici u Prahy a České Budějovice, nazývající se orwellovským newspeekem „stabilizovaná varianta dálnice D3“. Zdálo by se, že její dostavbě už nic nemůže zabránit. Situace je však taková, že ještě nikdy nebyla své realizaci tak vzdálená jako nyní. Proč se tak nepopulární stavba stále vrací do pléna a kde nalézt kořeny jejího vzniku? I laikovi bude z pohledu na mapu České republiky divné, proč schvalovaná trasa dálnice vede tak málo osídlenými regiony, jako je Benešovsko, Voticko a Sedlčansko – o tradičních zemědělských jižních Čechách nemluvě. Proč se tak úzkostlivě vyhýbá všem velkých sídlům, přestože má primárně sloužit dopravní obslužnosti regionu, a Ředitelství silnici a dálnic stále smutní, jak je například dálnice D1 špatně postavená, protože vede málo osídlenou Vysočinou? Odpověď není vůbec jednoduchá, stejně jako celá geneze tohoto projektu. Prvopočátek snahy postavit kapacitní silnici touto Bohem opuštěnou krajinou spadá do období protektorátu Čech a Moravy, kdy Němci vysídlili Čechy z Neveklovska a přivedli tam své vojáky, i s tím úmyslem, aby Pokračování na straně 8 Dokončení ze strany 1 došlo k poněmčení vnitrozemí. Kousek dál, ve Štěchovicích, si postavili podzemní továrny a v Lešanech měli vojenské základny. Věřili, že dokáží ještě během války vynalézt supervýkonný bojový letoun a ten budou muset nějak dopravit do Rakouska. Nechtěli se s takovým pokladem kodrcat vesnicemi, proto naplánovali přímou dálnici řídce osídlenou krajinou. Po válce byl pochopitelně projekt odložen, ale když se dostal k moci Gustáv Husák, nechal se slyšet, že co bylo dobré pro Hitlera, bude stejně dobré pro něho – patrně i pod diktátem sovětského velení, jež považovalo naše vnitrozemí za vynikající frontu pro třetí světovou válku a potřebovalo spojení nejenom západovýchodní, ale také severojižní. Oprášil se tedy Hitlerův projekt a roku 1972 byl oficiálně nazván dálnice D3. Při přípravách si nikdo ale nevšiml, že si předseda federální vlády Lubomír Štrougal postavil chatu zrovna na dolní Sázavě, a tak šel projekt opět do šuplíku. Nikoho by nenapadlo, že v mírovém období po roce 1989, kdy se války vedou spíše politickými cestami, bude někdo potřebovat tuto čistě vojenskou trasu. Jenže projekt za desítky miliard nedal spát lačné stavební lobby, která díky trpělivé snaze a za pomocí médií, agentur i politiků obnovila o D3 diskusi. „Co může být výhodnější, než liniová stavba s velkým množstvím mostů, tunelů, vedená poddolovaným, podmáčeným a místy ještě ne zcela geologicky prozkoumaným územím?“ ptá se jednatel sdružení obcí KLID Otakar Šmíd. Navíc vstupem do Evropské unie se Česká republika stala okamžitě výhodnou tranzitní zemí. Podobenství kamionové spojnice novodobých křižáků kapitalismu s tepnou německého wehrmachtu dává problematice D3 absurdní nádech. Jsme stále proti, ale dochází nám dech… Tak mluví obce sdružené v několika organizacích, které stavbě dálnice vehementně brání. Ještě donedávna byl odpor jednotný, ale dlouholetá persekuce ze strany kraje přivedla některé radnice „k rozumu“. Psáry, Libeř a Jesenice dálnici nechtějí, ale už to veřejně neřeknou. „Nesmíte se obcím divit,“ brání je bývalý starosta Psár Jiří Janata, „potřebujeme dotace na chodníky, na kanalizaci, na čističku. S krajem to dlouho mít rozhádané nemůžete.“ Rovněž občanská sdružení, vzniklá většinou na půdorysu někdejších osadních výborů, protestují sice vytrvale, ale jejich hlas po deseti letech slábne. Nejvýše se vlna protestů vzedmula kolem roku 2000, kdy se dokázali lidé v Posázaví složit na alternativní studii PROMIKA, kterou zpracoval Ateliér životního prostředí. Bohužel se jí nikdo pořádně nezabýval, přestože podstatné části byly už „vykradeny“ a použity na řešení místní infrastruktury. „Tomu projektu tady všichni věřili. Nikoho nenapadlo, že už je to dávno rozhodnuté,“ říká dnes smutně předseda Krajiny 2000 Pavel Hrabec. Smutnou roli sehrálo i Ministerstvo životního prostředí, které nejdříve za ministra Miloše Kužvarta hledalo alternativní řešení, ale po nástupu ministra Libora Ambrozka a především jeho podřízené Jaroslavy Honové, která přišla přímo z kanceláře hejtmana středočeského kraje Petra Bendla, obrátilo kurs a pustilo stabilizovanou trasu D3. „My jsme vždycky říkali, pojďme udělat obchvaty obcí, zkapacitníme I/3 a za dvacet třicet let se uvidí,“ vzpomíná Eva Tylová, bývalá Kužvartova náměstkyně. Nesmíme však zapomínat, že už v prosinci roku 2005 vláda vydala souhlasné stanovisko s trasou dálnice D3. Ambrozkův veletoč se tedy mohl už nazvat možná jen malým divadlem. Vždyť studie o dopadu na životní prostředí, EIA, dodnes není hotová. Dálnici stojí v cestě prakticky všechno, na co si lze vzpomenout. Zachovalý krajinný ráz, ojediněle kompaktní příroda, ucelená rekreační oblast, vzácné biotopy, tuny zlata pod zemí, milióny kubíků vzácné cihlářské hlíny, obtížný terén i zlatý kaňon, který čeká díky své jedinečné architektuře na objevení kunsthistoriky. Zelení D3 odmítají Většina odpůrců se už smiřovala s tradičním výsledkem: občanský odpor, žaloby, soudy a ve výsledku speciální zákon, který stavbu urychlí všemu navzdory. Lobbistům však zatrnulo po červnových parlamentních volbách. Zelení, kteří měli ve svém programu jasně garantováno, že nepřipustí stavbu D3, se dostali do Parlamentu a nakonec i do vlády. „Vyřešení dopravního spojení Prahy a jihu Čech je pro nás kruciální záležitost, ale ne trasou D3. Chceme dokončit R4 a udělat obchvaty Benešova a Mirošovic,“ dušoval se vicepremiér Martin Bursík. Zeleným by k tomu měl posloužit text koaliční smlouvy, který jasně ukládá ministrům znovu posoudit ekonomickou prospěšnost dálničních staveb. Zelení budou muset donutit vládu k revizi jejího rozhodnutí z roku 2005 a doufat, že zbylé dvě strany přesvědčí, že stavba je z dopravního i ekonomického hlediska nesmyslná. Nebudou to však mít jednoduché. Tlak modrých hejtmanů Bendla a Zahradníka je obrovský. Můžeme se dohadovat, zda se kvůli trasování D3 otřese vládní koalice v základech. Foto popis\| Plch, skunk, vše utíká: plánovaný most přes Sázavu u Medníka. Foto autor\| Foto archiv sdružení KLID Foto popis\| Krajina jako stvořená pro dálnici. Okolí Vrchotových Janovic. Foto autor\| Foto Andrej Bažant O autorovi\| OLDŘICH JANEBA Autor je redaktorem Pražského deníku.

www.newtonit.cz