NEWTON MEDIA MONITORING

NEWTON MEDIA MONITORING

Plné znění zprávy

Otazníky nad rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury
23.10.2007 Haló noviny str. 11 Ekonomika
Jan Zeman
Říká se, že rozpočet významně tlumočí priority příslušného státu, kraje, města, obce. Dle návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2008, při předpokládané inflaci 4 % (sýčkové mluví o 5 %), se jeho příjmy i výdaje významně zvyšují, ale ministerstvo životního prostředí ztrácí 7,5 mld. Kč, ministerstvo školství 3,4 mld. Kč, ministerstvo průmyslu 2,5 mld. Kč, Akademie věd ČR pak 89 mil. Kč. Většina ostatních si více či méně nominálně (ne reálně) polepšila. Hlavním vítězem návrhu státního rozpočtu je ministerstvo dopravy se ziskem 35 mld. Kč proti roku 2007 (zčásti jde ale o kompenzaci převodu peněz ze zrušeného Fondu národního majetku), které chce z velké části utratit ve velkých investicích do dopravní infrastruktury. Tyto stavby mají také nejvíc získat z fondů Evropské unie (5,279 mld. eur v závislosti na kurzu až 180 mld. Kč v letech 2007-13), pokud je bude ČR schopna v příštím roce čerpat. Představa, že kvalitní dopravní infrastruktura je základem ekonomické prosperity, je mimo realitu. Např. jižní Itálie si za peníze EU postavila dálniční síť, ale sociálně ekonomicky si dále pohoršila. Irsko dosáhlo rozvoje ne výstavbou dálnic, ale masivními investicemi do vzdělávání obyvatel. Vykazované přínosy staveb dopravní infrastruktury se přitom silně nadhodnocují. Na místo přínosu z přírůstku dopravy se uvádí jako přínosy jednotlivých staveb dopravní infrastruktury i zisky z přetahování dopravy z jednoho oboru do druhého, aniž by odečítal ztráty jiných druhů dopravy. Jako ztráty se neuvádějí škody na životním prostředí z titulu výstavby silnic a dálnic. Devastace říčních ekosystémů a zhoršování protipovodňové ochrany v důsledku »zlepšování plavebních podmínek« se uvádí jako pozitivní přínos. Dálnice mají zelenou Stavby silniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury financuje obvykle Státní fond dopravní infrastruktury ČR (dál SFDI). Návrh jeho rozpočtu na rok 2008 předpokládá příjmy i výdaje ve výši 45 mld. Kč. Z nich má být 20 mld. Kč dotace ze státního rozpočtu, 7,2 mld. Kč z výkonového zpoplatnění a 4 mld. Kč převod z výnosu privatizace. Při předpokládaných příjmech z fondů EU návrh bilancuje 77,3 mld. Kč. Běžné výdaje SFDI na údržbu a opravy dopravní infrastruktury se mají zvýšit o 3,5 % na 11,4 mld. Kč (3,9 mld. Kč na dálnice a silnice 1. třídy, 5,9 mld. Kč na železnice a 1,2 mld. Kč na elektronické zpoplatnění), což nepokryje ani inflaci. Špatný, nejednou i havarijní technický stav silnic a železnic ČR se tak má dále zhoršit. Náměstek ministra dopravy Hodač před časem řekl, že z pozice ministerstva dopravy ho zajímá jen výstavba dálnic, rychlostních silnic a evropských tranzitních železničních koridorů. Ostatní komunikace zřejmě mohou zajít na úbytě a příslušné regiony se mohou vylidnit. Kapitálové výdaje SFDI na investice se plánují ve výši 33,6 mld. Kč. Na silnice má jít 21,4 mld. Kč (z toho na dálnice 9,4 mld. Kč), na železnice 10,3 mld. Kč, na vnitrozemské vodní cesty 367 mil. Kč. Náklady na elektronické mýto mají činit 1,2 mld. Kč. Pozitivní, byť nedostatečné, je plánovaných 180 mil. Kč na výstavbu cyklistických stezek. Mimo rozpočet SFDI je financování silnic 2. a 3. třídy kraji. SFDI má »protéci« významné spolufinancování z fondů EU ve výši 32,3 mld. Kč. Asi 59 % z toho má připadnout na silnice, 38 % na železnice. Mají být zapojeny úvěry ve výši 10,6 mld. Kč, další 3 mld. Kč činí již schválené úvěry na stavbu jihozápadní části vnějšího okruhu Prahy. Kladem návrhu je příloha - plánované investice na opravy a rozvoj dopravní infrastruktury ČR na rok 2008 s výhledem na roky 2009-10, včetně předpokládaných zdrojů financování. Negativní je, že stavby dopravní infrastruktury jsou realizovány v lepším případě na základě lobbování politiků určitého regionu pod heslem »za náš region«, v horším případě na základě zájmů potenciálních investorů. Kritérium připravenost staveb, které obhajuje náměstek ministra dopravy Hodač, ale znamená, že se může stavět dopravní stavba i dopravně neodůvodněná, špatně trasovaná, zbytečně nákladná, vážně poškozující veřejné zdraví a životní prostředí, a že nepřipuštěním přípravy alternativ se s nimi lze snadno vypořádat. Připomeňme v té souvislosti, že o neúměrně vysokých nákladech staveb dopravní infrastruktury podává často zjištění Nejvyšší kontrolní úřad, ale k nápravě nedochází. Řada staveb je konfliktních O které konfliktní stavby dopravní infrastruktury jde? Z nových má jít o zahájení stavby vnějšího okruhu Prahy na severozápadě přes Suchdol s 5500 obyvateli a s přivaděčem přes Dejvice s dalšími 6000 obyvateli. Posuzování vlivů na životní prostředí prokázalo, že se imise významně zvýší nejen v Suchdole, ale i na většině Prahy 6 a 7. Dle pražských radních ale stavba zlepší životní prostředí (rozuměj pohodlí řidičů). Má se rozjet stavba dálnice D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří ve značně nešetrné trase. Na rozdíl od stále se zpožďující dálnice R48 nemá dostatečné dopravní zdůvodnění pokračující výstavba dálnice D47 na Ostravu. V roce 2008 má ale spolknout zdaleka nejvíc - plných 5,6 mld. Kč. Opět se má začít se zlepšováním plavebních podmínek na dolním Labi a s výstavbou plavebního kanálu Přelouč, přestože jejich dopravní odůvodněnost nebyla prokázána a vážně porušuje zákon o ochraně přírody a krajiny. Má se investovat do výstavby přístavu Nymburk, přestože postrádá dopravní zdůvodnění. Přes nesouhlas 85 % účastníků referenda má pokračovat příprava velmi nákladného a dopravě zhoubného odsunu hlavního vlakového osobního nádraží v Brně z dopravně optimální polohy v centru města na hlavním uzlu MHD do odsunuté polohy v záplavovém území, s jehož pomocí chce Brno budovat nové jižní centrum města. Na spolupráci se těší příští velká povodeň. Příprava rozpočtu SFDI byla provázena sporem mezi vedením ministerstev dopravy a životního prostředí o podíl na penězích pro silniční a pro železniční dopravní infrastrukturu a zda v silniční dopravě stavět přednostně vnější obchvaty měst (které při šetrném trasování příslušnému městu uleví) nebo dálnice, které prudce stimulují další růst silniční dopravy a životní prostředí zhoršují i při šetrném trasování. Spor se vede i o některé nákladné a nešetrné trasy staveb - kromě vnějšího okruhu Prahy přes Suchdol kolem Řeže (též levnější o 8,5 mld. Kč) jde o stavbu dálnice R52 z Pohořelic na Mikulov, neboť by vytvořila velkou tranzitní dopravu od Ostravy na Vídeň přes unikátní lednickovaltický areál a stála o 6 mld. Kč víc proti vedení po dálnici D2, resp. R55 + výstavbě dálničního obchvatu Břeclavi. Šlo o dálnici D3, která je dopravně málo účinná, zbytečně enormně nákladná a má zdevastovat velkou rekreační oblast dolního Posázaví. Šlo o dopravně neodůvodněnou dálnici R43, která by vážně poškodila až 30 000 obyvatel Brna-Bystrce. Šlo o tzv. severní trasu dálnice R35 v Pardubickém kraji, která ohrožuje až 35 000 obyvatel Orlickoústecka a Českotřebovska, je delší a asi o 6 mld. Kč dražší proti šetrné tzv. variantě jižní kolem Litomyšle. Na místo slibované zásadní revize špatné dopravní politiky ČR se bojuje o zabránění nejhorším excesům vůči veřejnému zdraví, životnímu prostředí a přírodě. Výsledek zůstává nejistý. O autorovi\| Jan ZEMAN, Stránku připravili Ivan CINKA a Miloslav VORLÍČEK

www.newtonit.cz